Geologický podklad tvoří slínovce druhohorního stáří. V kombinaci s konfigurací terénu (příkrý, erozně denudovaný svah západní expozice v údolí Pokratického potoka) a suchým, teplým klimatem vytváří podmínky pro rozvoj teplomilných travnatých porostů a lemových společenstev keřů s řadou náročných druhů rostlin včetně chráněných: sasanka lesní (Anemone sylvestris), koulenka prodloužená (Globularia elongata), hořec křížatý (Gentiana cruciata), len žlutý a tenkolistý (Linum flavum a L. tenuifolium). Území patří k nejcennějším v severních Čechách, pokud jde o výskyt zástupců čeledi vstavačovitých: tořic hmyzonosný (Ophrys insectifera), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), vemeník dvoulistý (Platanthera biofolia), vstavač nachový (Orchis purpurea), pětiprstka obecná (Gymnadenia conopsea), bradáček vejčitý (Listera ovata).
Vyskytují se zde unikátní a vzácné druhy bezobratlých živočichů, např. měkkýš páskovka (Cepaea vindobonensis), z brouků zde žijí monofágní (na jeden druh rostliny potravně vázaní) dřepčíci Aphtona atrovirens (na len žlutý), Longitarsus absinthii (na pelyněk pontický) a Argopus ahrensi (na plamének přímý) a nosatec Liparus dirus (na hladýš širolistý). S bohatstvím rostlinných druhů souvisí výskyt tisícovky druhů motýlů, z nichž významný je např. modrásek kozincový (Glaucopsyche alexis). Významným fenoménem Bílých strání jsou vzácné a endemické druhy jeřábů, například jeřáb český, j. labský, j. dunajský, j. oskeruše. Jedná se vesměs o velmi vzácné druhy poznané a definované teprve v posledních několika málo desetiletích, které mimo České středohoří většinou nerostou. Evropsky významná lokalita Bílé stráně jako součást soustavy Natura 2000 je určena k ochraně celoevropsky významných teplomilných trávníků se zvláštním důrazem na druh střevíčník pantoflíček.
Fotogalerie
Galerie - Bílé stráně Národní přírodní památka
