V letech 1352 – 1425 náležel Zajícům z Házmburka a poté několika dalším majitelům. Roku 1431 Kamýk koupil Vilém z Konic a ze Lstiboře. Páni ze Lstiboře na Kamýku sídlili a později se po něm i psali; jejich panování na hradě trvalo bezmála dvě stě let, až do jeho konečného úpadku. Ten se začal pozvolna projevovat už v době pohusitské a vyvrcholil za třicetileté války roku 1632, kdy byl hrad dobyt a zpustošen saským vojskem. Přístup ke hradu vede od východu, kde byl vyhlouben příkop a nasypán val. Komunikace zřejmě pokračovala po terase na severní straně k západu, kde bývala další brána. Temeno kopce přechází v čedičový suk, na němž stával hlavní obytný i obranný objekt hradu: nepravidelná pětiboká věž, přístupná schodištěm vedeným úzkou skalní průrvou na západní straně. Skálu obíhá hradební okruh z poloviny 16. století, k jehož jižní straně se přimykal renesanční palác s velkými okny. Ve skále pod hradem jsou vytesány sklepy.
Článek z novin
Hrad založený před rokem 1319 z popudu krále Jana Lucemburského sloužil ke kontrole údolí Labe, do něhož dodnes nabízí výborný výhled. V 16. století renesančně přestavěn, za třicetileté války roku 1632 zpustošen saským vojskem. Na vysokém skalním suku se dodnes dochovalo torzo obytné věže, kterou obklopoval prstenec budov a hradeb.
Přístup od obce Kamýk (neznačeno, modrá TZ – „Zlatá stezka Zemí hradů“).
Fotogalerie
Galerie - Kamýk
