První zmínka o něm je v kronice Beneše z Veitmile, který k roku 1372 zaznamenal historku o tom,jak do věže hradu uhodil blesk, sjel do velké síně a upálil purkrabímu Alešovi mladšímu ze Slavětína a jeho ženě špice tehdy módních dlouhých střevíců. Po Alešovi mladším ze Slavětína drželi Košťálov Zajícové z Házmburka a někdy v době husitských válek ho neznámým způsobem získali Kaplířové ze Sulevic. Oba rody patřily k oporám královské moci a k nejvýraznějším odpůrcům kalicha v severních Čechách, pročež údajně hrad roku 1422 neúspěšně obléhali husité. V průběhu 16. století přestalo sídlo, navíc od roku 1486 vždy rozdělené mezi minimálně dva majitele, vyhovovat životnímu stylu renesanční šlechty a nahradily ho lépe dostupné tvrze při dvorech ve vsi Košťálov.
Hrad Košťálov zaujal temeno dominantní čedičové kupy (481,5 m n.m.) u Třebenic. Na samotném vrcholu se dosud tyčí ruina obdélného paláce, do něhož se vstupovalo z krátkého parkánu na severovýchodě. Ten byl přístupný z níže položeného nádvoří na severu, kde se nacházely další palácové budovy připomínané k roku 1486: tzv. „Veliký dům“ a „Dolní domek“. Do nádvoří se přicházelo od severu táhlým, převážně lehčí fortifikací uzavřeným příhrádkem, k němuž stoupal složitý systém úvozových cest od níže položeného rybníka a vsi Košťálov.
Fotogalerie
Galerie - Košťálov
