Historie objektu je nedílně spjata s rodem Vartemberků, kteří ho s výjimkou krátkých epizod drželi po celou dobu jeho existence. Významnou úlohu hrál Litýš i po husitských válkách, když se stal centrem panství, k němuž patřilo celé zboží někdejší býčkovické komendy. Jeho konec předznamenal rok 1532, kdy Kryštof z Vartemberka centrum panství přenesl na nově zbudovanou tvrz v Býčkovicích; brzy nato, roku 1544, se už hrad Litýš uvádí jako pustý. Přístupovou cestu na hrad kontroloval promyšlený systém zemních bašt spojených fortifikací lehčí konstrukce. Jedna z hradních bran byla navíc z převýšené pozice zajištěna trojúhelníkovou zemní baštou s obezděnými líci. Za touto branou se komunikace stáčela, další branou vstoupila do parkánu a obcházela západní stranu jádra, aby pak na té jižní do něj vstoupila. V hradním jádru stávala na skalním suku (435 m n.m.) zděná lichoběžná stavba patrně věžového charakteru, jižně od ní se rozkládal trojkřídlý palác obklopující nádvoří. Tyto stavby ještě doplňovala cisterna a kuchyně. Hrad Litýš představuje unikátní a velmi propracovanou ukázku fortifikačního stavitelství využívající dělostřeleckých bašt a zemního obezděného, ale i lehkého opevnění, které se důsledně snaží o kontrolu přístupové komunikace a největší slabiny hradu – sedla jižně pod ním. Spolu s Kalichem a Pannou patří k tomu nejlepšímu, co ve své době vzniklo.
Článek z novin
Založen Zikmundem z Vartemberka u vísky Kotelice někdy mezi lety 1423 a 1427, představoval hrad Litýš jednu z nejvýznamnějších protihusitských bašt na Litoměřicku. Po uklidnění poměrů fungoval až do třetiny 16. století jako správní centrum velkého panství, roku 1544 se však už uvádí jako pustý. Dochovaly se zbytky budov a velmi promyšlený fortifikační systém, přibližující Litýš paradoxně k Žižkovu Kalichu, jemuž za svého života tvořil protiváhu. Přístup od: osada Kotelice nebo Jeleč (červená TZ, „Zlatá stezka Zemí hradů“).
Fotogalerie
Galerie - Litýš
