Milešov

Hora Milešovka s 837 m n. m. upoutá svým mohutným asymetrickým kuželem z nefelinicko-sodalitického trachytu, který byl tektonicky vyzdvižený a z křídových hornin, ne nadarmo se jí říká „Královna Českého středohoří“. Na příkrých svazích o sklonu 20 - 40° jsou ojedinělé skalky, mrazové sruby a srázy s deskovitou odlučností horniny. Hora je převážně porostlá smíšeným listnatým lesem, vrcholové smrčiny jsou odumřelé vlivem imisí. Na vrcholu kopce se tyčí meteorologická observatoř Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a turistická chata. Po severním svahu vede na vrchol nákladní lanovka, která pomohla i při samotném budování observatoře. Klimatické charakteristiky vrcholu: průměrná roční teplota 5,1 °C, absolutní maximum 34,7 °C, absolutní minimum -28,3 °C, průměrný roční úhrn srážek (1905 - 1975) 564 mm, průměrný počet sněžných dnů je 111. V roce 1820 byl zřízen na vrcholu Milešovky prostý hostinec a o pět let později první ubytovna. Vrcholek Milešovky sloužil jako významný trigonometrický bod. Observatoř Milešovka je zařazena do mezinárodní synoptické a letecké sítě meteorologických stanic a světová meteorologická organizace ji zařadila také do světové sítě referenčních klimatických stanic. Roku 1881 byl v Lovosicích založen spolek pro ochranu a zpřístupnění krás Českého středohoří, jehož výsledkem bylo i zhotovení projektu Ing. Zenkera (cesta na Milešovku: šíře 1,5 - 2 m, měla největší stoupání 1 : 6 a umožňovala snadný výstup). Cesta byla nazvána jako „Stezka císaře Františka Josefa I.“ na počest 40. výročí jeho panování. Milešovku navštívil Alexander von Humboldt, který označil její výhled za třetí nejkrásnější na světě. Na východním okraji vrcholové plošiny se nachází patrový objekt restaurace v majetku Armády České republiky, působí zde i obecně prospěšná společnost Milešovka, která je zaměřena na realizaci projektu revitalizace a sanace vrcholu Milešovky.

V roce 1951 byla na území Milešovky vyhlášena národní přírodní rezervace Milešovka. Prakticky celé území rezervace pokrývají lesní porosty, proto důvodem ochrany jsou lesní společenstva na svazích kopce a rostlinná společenstva skal a sutí. Jednou ze zajímavostí je asi třicetimetrová stěna Výřích skal přecházejících v rozsáhlou oblast kamenitých sutí. Na světlejších místech můžeme nalézt některé ze zvláště chráněných druhů, např. kosatec bezlistý nebo lilii zlatohlávek, na kamenných sutích pod vrcholem kapradinku skalní, k vidění je tařice skalní, kosatec bezlistý a medvědice lékařská, mlok skvrnitý, z ptáků šoupálek dlouhoprstý, hýl obecný, datel černý a výr velký, ze savců plch velký a plšík lískový a další.

Milešovský zámek, stojící na vysokém skalnatém ostrohu, je jedinečnou dominantou kotliny mezi Milešovkou, Milešovským Klocem, Lhotou a Ostrým. Jeho uzavřený komplex budov se skládá ze dvou stavebně odlišných částí: traktu tvarovaného do písmene „L“, vzniklého v první etapě přestavby bývalého hradu a k němu přilehlého raně barokního čtyřkřídlého zámku, koncipovaného na uzavřeném půdorysu. V roce 1661 se stal dědicem Milešova Kašpar Kaplíř ze Sulevic. Jako první šlechtic severních Čech vybudoval honosné sídlo, do kterého umístil umělecké sbírky. Milešovský zámek je posledním článkem prvního tvůrčího období italského stavitele Antonia Porty. Objekt zámku je v posledních několika desítkách let využíván jako léčebna pro dlouhodobě nemocné. Přiléhá k němu park, který je místní komunikací dělený na francouzskou zahradu a vzdálenější anglický krajinářský park se zakomponovanými vzácnými dřevinami.

Kategorie

Města a obce