Kaplířové vlastnili Ostrý do roku 1505. Od roku 1510 náleželo panství Valdštejnům, kteří dali před Ostrým přednost pohodlnější tvrzi v Bílém Újezdu. Jako stojící je hrad zmiňován naposledy roku 1536, roku 1565 se však už uvádí jako pustý. Roku 1784 zřídil na Ostrém jakýsi zedník, který se zde pokoušel hledat poklady, hostinec; ten však brzy nato zničila vichřice.
Hrad Ostrý byl výborně opevněn. V nejvyšším bodě skalnatého kopce stával palác neznámé podoby, k němuž se na západě, jihu a východě přimykalo výškově členité jádro. Jeho nepravidelně oválnou plochu vymezovala po obvodu na maltu pojená kamenná hradba, z níž na zúžených koncích na západě a východě vystupovaly bašty či bateriové věže. Cesta na vrchol se vine spirálovitě vzhůru, a je lemována zdmi z nasucho kladených kamenů, které byly na koruně doplněny dřevěnými nástavbami. Toto již beztak progresivní opevnění ještě doplňuje několik zemních bašt, znichž minimálně tři mají trojúhelníkový či víceboký půdorys, což posouvá Ostrý do skupiny hradních památek velmi vysoké hodnoty.
Článek z novin
Hrad Ostrý si někdy v době lipanské bitvy postavil Václav Kaplíř ze Sulevic. Při volbě místa i a konec konců i charakteru stavby se jistě projevil vliv tehdejší velmi neklidné doby; Ostrý tak byl hradem pevným, kterému se staly osudným až mírové časy 16. století. Na skalnatém kopci jihozápadně od Velemína se z něj dochovaly trosky zdí i pozoruhodných zemních fortifikací. Přístup od: Březno (modrá TZ), Milešov (červená a modrá TZ)
Fotogalerie
Galerie - Ostrý
