Třebívlice

První zmínka o vsi Třebívlicích se datuje do roku 1318, kdy se uvádí Mikuláš z Třebívlic. Ve 14. století známe v souvislosti s Třebívlicemi několik zdejších zemanů a rytířů. Kde seděli,nevíme; na počátku 15. století je však doloženo, že v Třebívlicích existovaly dva dvorce a dvě tvrze – horní a dolní.

Ves tehdy byla dlouhodobě rozdělena a majitelé jednotlivých dílů se zřejmě rychle střídali. Historicky nejvýznamnější postavou mezi nimi byl Zikmund Řepanský z Hrádku (? – † před rokem 1434), radikální husita a významný táborský ideolog, který později přešel až na extrémní pozici pikartství; ten držel část Třebívlic někdy po roce 1408. Roku 1470 byl držitelem dolní tvrze Evan z Údrče, jehož dědicové koupili roku 1560 i horní tvrz. Roku 1586 si synové Vojtěcha z Údrče dědictví rozdělili a od té doby byly Třebívlice rozčleněny na Horní a Dolní. Pamětihodnou v dějinách Třebívlic je éra Klebelsbergů, kteří v osmdesátých letech 18. století přestavěli dolní tvrz na zámek a k jejichž rodu náleží (jako nevlastní dcera Františka Klebelsberga) i známá Ulrika von Levetzow (1804 – 1895), poslední velká láska Johanna Wolfganga Goetha. Ulrika je pochována na místním hřbitově.

Třebívlický zámek je prostá klasicistní budova postavená v místě staršího zámku zbořeného roku 1837; dnes je v něm umístěna škola a v parku pavilon s muzeem Ulriky von Levetzow. Jinými významnými památkami jsou kostel svatého Václava přestavěný na konci 17. a počátku 18. století, barokní kaple z roku 1731 a barokní fara z roku 1787. V současnosti se v obci cílevědomě buduje vinařská tradice.