Jeden z největších skalních masivů v Českém středohoří, tvořený převážně tefrity - vrcholy a tefritovými tufy - svahy, který se nachází asi 5 km od Litoměřic. Zalesněný vrch o délce asi 5,5 km se táhne od severu k jihu, přibližně v polovině se jeho zpočátku úzká část vidlicovitě rozbíhá k jihovýchodu a jihozápadu, rozpětí tohoto rozšíření dosahuje zhruba stejné délky, jako hlavní hřeben. Zřejmě vzhledem ke značné členitosti byl rozdělen na několik samostatně pojmenovaných podcelků, severojižně za sebou následují Vrchovina (676 m) s připojeným Špičákem (608 m) a Babinským či Rýdečským vrchem (551 m), stejnojmenný Dlouhý vrch (655 m) a skupina Panenského kamene (607 m). Nejjižnější, spíš jihojihovýchodní výběžek tvoří Křížová hora (590 m), s vyčnívajícím, zdálky viditelným skalním výchozem zvaným Krkavčí, nebo též Kavčí vrch (500 m). Tento asi 30 m vysoký skalnatý útvar, jehož okraje se vyznačují typickou sloupcovitou odlučností, má na svém vrcholku několik vyhlídkových míst včetně označené hlavní vyhlídky, nasměrované k jihozápadu, s výhledy od Mělníka přes Polabí a Labe na blízký Soví vrch neboli Kočičí hrad - Kočku, Mostku, Litoměřice, Radobýl, Bídnici, Lovoš a panorama vzdálenějších kopců od Košťálova po Milešovku a Kletečnou, zčásti zakryté nedalekým Plešivcem a Hradištěm, jimiž se výhled uzavírá. Skála v minulosti sloužila jako cvičná stěna pro litoměřické horolezce.
Celý rozlehlý kopec je protkaný spoustou lesních cest a šotolinových silnic, kterými vedou tři turistické trasy, žlutá značka mezi Staňkovicemi a Skalicí Poustevnou se v nejvyšším bodě Dlouhého vrchu křižuje se značkou modrou, vedoucí ze Lbína přes Křížovou horu do Pohořan. Od křižovatky Tašov Ovčárna prochází podél úpatí značená cyklostezka, která posléze přetíná žlutou značku a pod Panenským kamenem ústí na silnici nedaleko Myštic.
Určitě nejpěknější partie tohoto zajímavého kopce je možné spatřit cestou po žl. zn. od Staňkovic, mohutné balvanovité sutě s úžasnými, věkovitými exempláři buků, mezi kterými se klikatí pár tenoučkých potůčků - počátků Chudoslavického potoka, o něco výš se po stranách široké lesní silnice vypíná několik věžovitých skalních útvarů. Při pokračování na Křížovou horu se přes čerstvé a starší, neustále se měnící průseky otevírají pěkné dílčí výhledy, západně na Varhošť a Radobýl, východně na třebušínskou kotlinu s Kalichem, Trojhorou a vzdálenějším Sedlem. Z modré značky směrem na Lbín, Homolku a Varhošť je rovněž možné zahlédnout některé vzdálenější kopce, Radobýl, Hradiště, špičku Lovoše a úplně v pozadí Házmburk.
Nejotevřenější výhled, na Milešovku a přilehlou část Středohoří v popředí s Varhoštěm, se naskýtá z Vrchoviny, na kterou však značená cesta nevede, je zapotřebí použít lesní cestu a orientovat se podle mapy. Příznivci historie, byť nedávné, uvidí na této trase v bývalém vojenském pásmu řadu pozůstatků různých zchátralých objektů. Ze zvolna zarůstající stráně je částečný výhled na severovýchodní panorama kopců v popředí s Kuklou a Babinský vrch.
Na Dlouhém vrchu kromě zmíněného Chudoslavického potoka pramení i některé další toky, na západním svahu Dlouhého vrchu Pokratický potok, na jižním svahu Panenského kamene potok Močidelský a pod Babinským vrchem potok Trojhorský.