Oltařík (17).jpg

Trasa po hradech Českého (Milešovského) středohoří

Vydejte se pěšky i vlakem po Švestkové dráze za přírodou a dávnou minulostí hradních zřícenin.

Prakticky přes celou destinaci České středohoří prochází dálková pěší trasa nazvána Zlatá stezka zemí hradů. Objevte několik méně známých hradů či hradních zřícenin ve východní části Českoho středohoří, zvaného též Milešovské.

Trasa

Kombinuje pěší a vlak - Švestkovou dráhu.

18 km - Třebenice - Třebívlice - trasa tady.

15 km - Třebenice - Třebílivce bez zastávky na Blešno a Košťál - trasa tady.

Start

Litoměřice, Lovosice vlakem do Třebívlic, popřípadě přímo v Třebívlicích

Cíl

Třebenice; lze i začít i opačně

V Třebívlicích se nachází klasicistní zámek, který je využíván jako škola, ale můžete zde navštívit expozici Ulriky von Levetzow - poslední lásku světoznámého básníka J.W. Goetha. V Třebívlicích si můžete také zakoupit víno z místního vinařství Johann W.

Modrá turistická trasa, která nese i označení Husitská stezka Zemí hradů, vás nejprve dovede do Dřemčic, odkud si můžete odbočit k prvním pozůstatkům kdysi dřevěného hradu Blešno a pak přes Orchidejové louky pod Solanskou horou (přírodní zajímavost) pokračovat až na zříceninu hradu Oltářík. Až se pokocháte a vše si v klidu prohlédnete, tak z Oltářiku pokračujete po modré směrem na sever a na rozcestí Děkovka se napojte na červenou turistickou trasu, která je zároveň hlavní trasou s označením Zlatá stezka zemí hradů.

Přes vesničku Děkovka se dostanete do Vlastislavy. Zde navštivte další zříceninu hradu – zříceninu hradu Skalka. Nejvýraznějším pozůstatkem hradu je kruhová věž. Hrad byl poničen během třicetileté války a místo jeho opravy byl těsně pod hradem postaven zámek, který zde můžete také navštívit.

Z Vlastislavy se vydejte dále po červené turistické trase až na vrch Košťál, kde stojí zřícenina hradu Košťálov. Na vrchu nyní spatříte jen ruiny středověké stavby, ale naskytne se vám krásný výhled na okolní krajinu Českého středohoří. Až se pokocháte výhledem, tak pokračujte dále po červené trase dolů do městečka Třebenice. V Třebenicích se před odjezdem určitě zastavte v místní Čokolatérie na sladkou odměnu.

trebivlice.png

Třebívlice

První zmínka o vsi Třebívlicích se datuje do roku 1318, kdy se uvádí Mikuláš z Třebívlic. Ve 14. století známe v souvislosti s Třebívlicemi několik zdejších zemanů a rytířů. Kde seděli,nevíme; na počátku 15. století je však doloženo, že v Třebívlicích existovaly dva dvorce a dvě tvrze – horní a dolní.

Ves tehdy byla dlouhodobě rozdělena a majitelé jednotlivých dílů se zřejmě rychle střídali. Historicky nejvýznamnější postavou mezi nimi byl Zikmund Řepanský z Hrádku (? – † před rokem 1434), radikální husita a významný táborský ideolog, který později přešel až na extrémní pozici pikartství; ten držel část Třebívlic někdy po roce 1408. Roku 1470 byl držitelem dolní tvrze Evan z Údrče, jehož dědicové koupili roku 1560 i horní tvrz. Roku 1586 si synové Vojtěcha z Údrče dědictví rozdělili a od té doby byly Třebívlice rozčleněny na Horní a Dolní. Pamětihodnou v dějinách Třebívlic je éra Klebelsbergů, kteří v osmdesátých letech 18. století přestavěli dolní tvrz na zámek a k jejichž rodu náleží (jako nevlastní dcera Františka Klebelsberga) i známá Ulrika von Levetzow (1804 – 1895), poslední velká láska Johanna Wolfganga Goetha. Ulrika je pochována na místním hřbitově.

Třebívlický zámek je prostá klasicistní budova postavená v místě staršího zámku zbořeného roku 1837; dnes je v něm umístěna škola a v parku pavilon s muzeem Ulriky von Levetzow. Jinými významnými památkami jsou kostel svatého Václava přestavěný na konci 17. a počátku 18. století, barokní kaple z roku 1731 a barokní fara z roku 1787. V současnosti se v obci cílevědomě buduje vinařská tradice.