Hibschova naučná stezka (Křížová hora, Dlouhý vrch) – Žitenice
Vydejte se objevovat geologii České středohoří a dopřejte si návštěvu Hibschovi jeskyně i výhled z Křížové hory.
Okružní stezka se 13 zastaveními byla pojmenována podle Josefa Emanuela Hibsche, světově uznávaného geologa. Na trase najdete 12 křemencových balvanů, každý je pojmenován po významném vědci.
Trasa - délka, start a cíl
- Vlastní naučná stezka měří 3,5 km, s výletem přes Křížovou horu a Dlouhý vrch je to 10 km.
- Nejoblíbenějším zastavením je Hibschova jeskyně, kde stezku můžete začít. Stezka po všech zastaveních měří cca 3,5 km.
- Od osmého zastavení lze pokračovat dále po modré turistické značce a vystoupat na Křížovou horu a na Laffitovu vyhlídku, odkud je nádherný výhled na Litoměřicko a Podřipsko. Trasa má v této podobě 6,5 km. Odtud se můžete vydat dále na Dlouhý vrch Žitenickou stezkou Zemí hradů a po žluté značčce se vrátit zpět do Skalice. Tento okruh má něco přes 10 km.
Historie
Hibschova stezka vznikla v roce 1927 na popud vlastivědných pracovníků z Litoměřic a byla zaměřena na geologické zajímavosti v okolí Žitenic, hlavně na velké křemencové kameny mezi Skalicí a úpatím Křížové hory. Pojmenována je po geologovi Josefu Emanuelu Hibschovi, rodákovi z Homole, který se nejvíce zasloužil o geologické poznání Českého středohoří. Jednotlivé křemencové bloky pak byly nazvány po zasloužilých přírodovědcích a vlastivědných pracovnících.
Zastávky
Dlouhý vrch
Dlouhý vrch leží v Českém středohoří asi 5 km severně od Litoměřic.
Jeden z největších skalních masivů v Českém středohoří, tvořený převážně tefrity - vrcholy a tefritovými tufy - svahy, který se nachází asi 5 km od Litoměřic. Zalesněný vrch o délce asi 5,5 km se táhne od severu k jihu, přibližně v polovině se jeho zpočátku úzká část vidlicovitě rozbíhá k jihovýchodu a jihozápadu, rozpětí tohoto rozšíření dosahuje zhruba stejné délky, jako hlavní hřeben. Zřejmě vzhledem ke značné členitosti byl rozdělen na několik samostatně pojmenovaných podcelků, severojižně za sebou následují Vrchovina (676 m) s připojeným Špičákem (608 m) a Babinským či Rýdečským vrchem (551 m), stejnojmenný Dlouhý vrch (655 m) a skupina Panenského kamene (607 m). Nejjižnější, spíš jihojihovýchodní výběžek tvoří Křížová hora (590 m), s vyčnívajícím, zdálky viditelným skalním výchozem zvaným Krkavčí, nebo též Kavčí vrch (500 m). Tento asi 30 m vysoký skalnatý útvar, jehož okraje se vyznačují typickou sloupcovitou odlučností, má na svém vrcholku několik vyhlídkových míst včetně označené hlavní vyhlídky, nasměrované k jihozápadu, s výhledy od Mělníka přes Polabí a Labe na blízký Soví vrch neboli Kočičí hrad - Kočku, Mostku, Litoměřice, Radobýl, Bídnici, Lovoš a panorama vzdálenějších kopců od Košťálova po Milešovku a Kletečnou, zčásti zakryté nedalekým Plešivcem a Hradištěm, jimiž se výhled uzavírá. Skála v minulosti sloužila jako cvičná stěna pro litoměřické horolezce.
Celý rozlehlý kopec je protkaný spoustou lesních cest a šotolinových silnic, kterými vedou tři turistické trasy, žlutá značka mezi Staňkovicemi a Skalicí Poustevnou se v nejvyšším bodě Dlouhého vrchu křižuje se značkou modrou, vedoucí ze Lbína přes Křížovou horu do Pohořan. Od křižovatky Tašov Ovčárna prochází podél úpatí značená cyklostezka, která posléze přetíná žlutou značku a pod Panenským kamenem ústí na silnici nedaleko Myštic.
Určitě nejpěknější partie tohoto zajímavého kopce je možné spatřit cestou po žl. zn. od Staňkovic, mohutné balvanovité sutě s úžasnými, věkovitými exempláři buků, mezi kterými se klikatí pár tenoučkých potůčků - počátků Chudoslavického potoka, o něco výš se po stranách široké lesní silnice vypíná několik věžovitých skalních útvarů. Při pokračování na Křížovou horu se přes čerstvé a starší, neustále se měnící průseky otevírají pěkné dílčí výhledy, západně na Varhošť a Radobýl, východně na třebušínskou kotlinu s Kalichem, Trojhorou a vzdálenějším Sedlem. Z modré značky směrem na Lbín, Homolku a Varhošť je rovněž možné zahlédnout některé vzdálenější kopce, Radobýl, Hradiště, špičku Lovoše a úplně v pozadí Házmburk.
Nejotevřenější výhled, na Milešovku a přilehlou část Středohoří v popředí s Varhoštěm, se naskýtá z Vrchoviny, na kterou však značená cesta nevede, je zapotřebí použít lesní cestu a orientovat se podle mapy. Příznivci historie, byť nedávné, uvidí na této trase v bývalém vojenském pásmu řadu pozůstatků různých zchátralých objektů. Ze zvolna zarůstající stráně je částečný výhled na severovýchodní panorama kopců v popředí s Kuklou a Babinský vrch.
Na Dlouhém vrchu kromě zmíněného Chudoslavického potoka pramení i některé další toky, na západním svahu Dlouhého vrchu Pokratický potok, na jižním svahu Panenského kamene potok Močidelský a pod Babinským vrchem potok Trojhorský.