Románský hrad

Na skalnatém ostrohu nad řekou Labe byl v 2. polovině 12. století zbudován masivní kamenný hrad.

Místo stavby nebylo zvoleno náhodně, jednalo se o strategicky velmi výhodnou lokalitu, s možností kontroly vodní cesty, přechodu přes řeku Labe a okolo probíhajícího dálkového obchodního spojení, tzv. Lužické cesty. Románský hrad zřejmě nevznikl na „zelené louce“, ale s velkou pravděpodobností zde již od 10. století stálo strážní přemyslovské hradiště.

Z původního románského hradu se pod severozápadní terasou zámku do dnešní doby dochovalo obvodové zdivo zpevněné několika věžicemi a velký přízemní, částečně podsklepený, sál, umístěný zhruba v úrovni dnešního dvora. Tento dvoulodní sál byl uzavřen deseti poli křížových kleneb sklenutých na střední sloupky. Součástí paláce byla i drobná kaple, umístěná v jedné z věžic. Díky dochovaným plánům ze 16. století je známo, že palác pokračoval dále k východu a byl zakončen mohutnou okrouhlou věží. Není však jasné, zda vznikla současně s palácem nebo je mladší. Stejně tak není nic známo o další možné zástavbě hradu ani o způsobu jeho opevnění. I z těchto pozůstatků je patrné, že šlo o pozoruhodnou stavbu, hodnou svých stavitelů - pražských biskupů, kterým tehdy Roudnice patřila. Dosud však nejsme schopni jednoznačně určit, který z nich byl zakladatelem hradu. Obvykle jsou uváděni dva kandidáti, kteří patřili k nejvýznamnějším pražským biskupům vůbec: Daniel (1148-1167) a Jindřich Břetislav (1182-1197).

Hrad byl oblíbeným sídlem většiny pražských biskupů a později i arcibiskupů. Na kněze zde měl být vysvěcen také Jan Hus. Přestože hrad vojensky obstál za husitských válek při jeho obléhání tábority a sirotky v roce 1425 a ani Pražané v roce 1428 neuspěli, ekonomické důsledky válek přiměly arcibiskupa Konráda z Vechty roudnické panství prodat. Jan Smiřický byl prvním z dlouhé řady světských pánů, kteří později hrad přestavovali, doplňovali a upravovali.

Další informace o prohlídkách hradu a zámku.