Naučná stezka Hlinná – Kamýk
Geomorfologický celek České středohoří (německy Böhmisches Mittelgebirge) zaujímá rozlohu 1265 km². Z horopisného hlediska spadá do Podkrušnohorské oblasti, jež je součástí Krušnohorské subprovincie.
Tato naučná stezka přibližuje geologický význam části území Českého středohoří a jeho přírodně-historické souvislosti. Trasa začíná v Hlinné a vede směrem k Holému vrchu, Velkému hradišti, vrchu Plešivec a zpět. Jednotlivé zastávky jsou v terénu označeny informačním panelem s uvedením charakteristiky lokality.
Trasa je dlouhá cca 10 km a nezávazná, jednotlivé zastávky na sebe tematicky nenavazují. Návštěvník si tedy může sám určit pořadí zastávek, anebo si vybrat pouze část trasy. Místní zajímavostí je mimo jiné přírodní rezervace Holý vrch.
Zastávky
Bílé stráně Národní přírodní památka
Národní přírodní památka Bílé stráně u Litoměřic v CHKO České středohoří je převážně západním směrem orientovaná opuková stráň, která se zvedá od levého břehu Pokratického potoka. Chráněné území má celkovou rozlohu 3,24 ha a nachází se v nadmořské výšce 286 až 335 metrů na severu od Pokratic, místní části města Litoměřice.
Geologický podklad tvoří slínovce druhohorního stáří. V kombinaci s konfigurací terénu (příkrý, erozně denudovaný svah západní expozice v údolí Pokratického potoka) a suchým, teplým klimatem vytváří podmínky pro rozvoj teplomilných travnatých porostů a lemových společenstev keřů s řadou náročných druhů rostlin včetně chráněných: sasanka lesní (Anemone sylvestris), koulenka prodloužená (Globularia elongata), hořec křížatý (Gentiana cruciata), len žlutý a tenkolistý (Linum flavum a L. tenuifolium). Území patří k nejcennějším v severních Čechách, pokud jde o výskyt zástupců čeledi vstavačovitých: tořic hmyzonosný (Ophrys insectifera), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), vemeník dvoulistý (Platanthera biofolia), vstavač nachový (Orchis purpurea), pětiprstka obecná (Gymnadenia conopsea), bradáček vejčitý (Listera ovata).
Vyskytují se zde unikátní a vzácné druhy bezobratlých živočichů, např. měkkýš páskovka (Cepaea vindobonensis), z brouků zde žijí monofágní (na jeden druh rostliny potravně vázaní) dřepčíci Aphtona atrovirens (na len žlutý), Longitarsus absinthii (na pelyněk pontický) a Argopus ahrensi (na plamének přímý) a nosatec Liparus dirus (na hladýš širolistý). S bohatstvím rostlinných druhů souvisí výskyt tisícovky druhů motýlů, z nichž významný je např. modrásek kozincový (Glaucopsyche alexis). Významným fenoménem Bílých strání jsou vzácné a endemické druhy jeřábů, například jeřáb český, j. labský, j. dunajský, j. oskeruše. Jedná se vesměs o velmi vzácné druhy poznané a definované teprve v posledních několika málo desetiletích, které mimo České středohoří většinou nerostou. Evropsky významná lokalita Bílé stráně jako součást soustavy Natura 2000 je určena k ochraně celoevropsky významných teplomilných trávníků se zvláštním důrazem na druh střevíčník pantoflíček.
Fotogalerie
Galerie - Bílé stráně Národní přírodní památka
