Cyklotrasa č. 25 – Do Oparenského údolí a na Hradišťany
Cyklotrasa č. 25 je poměrně dlouhá trasa, která vede přes řadu zajímavých míst Českého středohoří.
Cyklovýlet začněte v Lovosicích odkud se držte alternativní trasy Labské stezky 2A a dojeďte k přívozu do Malých Žernosek. Tady se již napojte na cyklotrasu č. 25, která vede do Oparenského údolí. V malebném údolí se můžete občerstvit v Černodolském mlýně a pokračovat dále po cyklotrase č.25 na úpatí Lovoše přes obec Oparno. Z Oparna pak trasa vede přes Režný Újezd pod vrch Boreč a Košťálov a okolo zříceniny hradu Skalka. A dále až pod druhou nejvyšší horu Českého středohoří - Hradišťany. Ani tady ale trasa nekončí a pokračuje dále až do Mostu a odsud pak do Krušných hor. Jedná se tak o celkem dlouhou a náročnější cyklotrasu. Náš výlet u Hradišťan odbočuje a míří po cyklotrase č. 3119 do Třebívlic, kde nastupte do vlaku Švestkové dráhy, které vás dopraví zpět do Lovosic.
Pokud je pro vás 40 km málo, tak se zpět do Lovosic můžete vydat po vlastní ose díky cyklotrasám č. 3119 a 3118, které vedou přes Lkáň, Třebenice, Úpohlavy a Sulejovice do Lovosic. Na trase je také možné udělat několik odboček a navštívit další krásná místa. My jsme vyjeli třeba vyjeli na Holý vrch nad obcí Sutom.
Délka výletu: 40 km; Stoupání: 870 m, Klesání: 750 m
Trasa: Lovosice - Malé Žernoseky - Oparenské údolí - Oparno - Režný Újezd - Sutom - Vlastislav - Hradišťany - Dřevce - Skalice - Třebívlice - do Lovosic po Švestkové dráze.
Zastávky
Boreč
Kraj kolem obce Boreč se nachází v kotlině, která je chráněná čedičovými vrchy, Borečským vrchem (449 m), Sutomským vrchem (505 m), Jezerkou (471 m) a Ovčínem (431 m). Svahy kopců jsou porostlé travinnými společenstvy, skalkami i listnatými lesy, vyskytují se zde i oskeruše. Zajímavostí Borečského vrchu – „Kouřové hory“ jsou výrony teplého vlhkého vzduchu – ventaroly, kde se udržuje stejná teplota po celý rok.
Vrch Boreč je 449 m vysoký významný kopec je dokonalou kupou vypreparovaného tělesa, tvořeného trachytem s příkřejšími a vyššími severními a severovýchodními svahy, na kterých najdeme rozsáhlé sutě s pestrou květenou.
Ve vrcholové oblasti jsou v zimě patrné výrony teplého vlhkého vzduchu – ventaroly, ve kterých se udržuje stejná teplota po celý rok, proto se jí říká i „Kouřová hora“. Zbytek kopce porůstá přirozený listnatý les s dubem, bukem, habrem, jasanem a lípou. Vrch Boreč byl v roce 1951 vyhlášen národní přírodní rezervací. Od roku 1981 můžeme okolí Borče poznat díky naučné stezce, která vede z Režného Újezdu, přes vrchol kopce a opět se do obce vrací.
Pohledy z vrcholků hory nejen do jihovýchodního okraje Českého středohoří patří k velmi zajímavým. Touto částí destinace České středohoří a Podřipsko vede žlutá a zelená TZ, cyklotrasa č. 25 i Tyršova naučná stezka a spadá sem několik přírodních památek.
Stejnojmenná obec Boreč, ležící v nadmořské výšce 325 m, je datována od roku 1227. Ves Boreč je poprvé zmiňována v Otakarově listině a byla v majetku pražského kláštera sv. Jiří. Boreč je malé návesní sídlo v kotlince mezi Borečským vrchem, Sutomským vrchem, Jezerkou a Ovčínem v poloze chráněné prakticky ze všech stran. Na návsi je kaple z roku 1910 se dvěma sloupy a trojúhelníkovým štítkem s Božím okem a šestibokou hřebenovou zvoničkou s křížkem. Při silnici z Režného Újezdu si můžeme prohlédnout zrestaurovaný barokní pomník s křížem.