Polabské stezky za vínem a poznáním
V rámci propojení možností atraktivit cestovního ruchu vznikla vzhledem k poloze litoměřické a mělnické vinařské podoblasti Polabská stezka.
Polabské stezky za vínem a poznáním spojuje dvě vinařské podoblasti Čech
Jedná se o propojení Litoměřické vinařské podoblasti a Mělnické vinařské podoblasti a jejich nejvýznamnějších turistických cílů a vinařských lokalit. Trasa začíná v Roudnici nad Labem a pokračuje např. přes Kyškovice, Hoštku, Štětí a Liběchov až do Mělníka. Na trase je umístěno několik informačních tabulí, které návštěvníkům poskytují informace o atraktivních turistických cílech v blízkosti trasy. Během putování po této stezce je možné navštívit několik vinařství a ochutnat vína z obou vinařských podoblastí Čech.
Zastávky
Vinařství na Mělnicku
Pěstování vinné révy má na Mělnicku tradici trvající již několik staletí.
Její počátek sahá až do doby sv. Ludmily v 9. století, významný vzestup nastal za vlády Karla IV., který nechal na Mělník přivézt burgundskou révu z Francie. V roce 1358 vydal promyšlený soubor zákonů k podpoře zakládání vinic v Čechách a produkci místního vína.
Mělnické vinice leží většinou na vápenitém podkladu vrstev opuky, která je místy překryta hlinitopísčitými náplavami. Půdy jsou lehčí, záhřevné a poskytují výborné podmínky pro pěstování modrých odrůd. To vystihli dobře zdejší vinaři již ve středověku a soustředili se hlavně na pěstování odrůdy Pinot Noir (Rulandské modré). Teprve v 19. století se ve zdejších vinicích objevil Ryzlink Rýnský a z modrých odrůd Modrý Portugal a Svatovavřinecké. V současné době zde mají převahu bílé odrůdy. Vinice dříve obklopovaly celé město Mělník. Dodnes připomínají fragmenty viničních zdí v centru města. Vinařskou historii dokládají i rozsáhlé sklepy v centru města, někdejší vinice vedly k pojmenování několika ulic na Mělníku.