hradycs-uvodni.jpg

Zlatá stezka Zemí hradů

„Zlatá stezka Zemí hradů“ v celkové délce 89 km z Budyně nad Ohří do Úštěku propojuje většinu významných hradních památek v oblasti Českého středohoří.

České středohoří je především krajem s neopakovatelnou atmosférou krásné přírody, vysokých čedičových kup a – to především – zemí hradních zřícenin, které tyto dominantní vrcholy korunují. A ty nádherné výhledy do kraje! Nic podobného v českých zemích neuvidíte. Navíc jen málokdo si uvědomí, že České středohoří je místem, kde se odehrávají nejstarší české pověsti a že je také jediným regionem, kde svého strategického génia vtiskl do vlastních hradních staveb neporazitelný český vojevůdce Jan Žižka z Trocnova a Kalicha.

Trasu je možné si prodloužit i za hranice Ústeckého kraje a pokračovat z Úštěka na Blíževedly až na Ronov. A několi kilomětrů navíc je pak samostatná odbočka na Helfenburk.

Mapa trasy: https://mapy.cz/s/fakopacora

hradycs-litys-obr1.jpg

Litýš

První zmínka o Litýši pochází z roku 1432, kdy jej spravoval vartemberský purkrabí Mikuláš ze Lhoty. Počátky hradu nejsou písemnými prameny doloženy; nověji se však předpokládá, že ho nechal společně s Pannou někdy po roce 1421 postavit Zikmund z Vartemberka jako své hlavní opěrné body proti Žižkovu hradu Kalichu.

Historie objektu je nedílně spjata s rodem Vartemberků, kteří ho s výjimkou krátkých epizod drželi po celou dobu jeho existence. Významnou úlohu hrál Litýš i po husitských válkách, když se stal centrem panství, k němuž patřilo celé zboží někdejší býčkovické komendy. Jeho konec předznamenal rok 1532, kdy Kryštof z Vartemberka centrum panství přenesl na nově zbudovanou tvrz v Býčkovicích; brzy nato, roku 1544, se už hrad Litýš uvádí jako pustý. Přístupovou cestu na hrad kontroloval promyšlený systém zemních bašt spojených fortifikací lehčí konstrukce. Jedna z hradních bran byla navíc z převýšené pozice zajištěna trojúhelníkovou zemní baštou s obezděnými líci. Za touto branou se komunikace stáčela, další branou vstoupila do parkánu a obcházela západní stranu jádra, aby pak na té jižní do něj vstoupila. V hradním jádru stávala na skalním suku (435 m n.m.) zděná lichoběžná stavba patrně věžového charakteru, jižně od ní se rozkládal trojkřídlý palác obklopující nádvoří. Tyto stavby ještě doplňovala cisterna a kuchyně. Hrad Litýš představuje unikátní a velmi propracovanou ukázku fortifikačního stavitelství využívající dělostřeleckých bašt a zemního obezděného, ale i lehkého opevnění, které se důsledně snaží o kontrolu přístupové komunikace a největší slabiny hradu – sedla jižně pod ním. Spolu s Kalichem a Pannou patří k tomu nejlepšímu, co ve své době vzniklo.

Článek z novin

Založen Zikmundem z Vartemberka u vísky Kotelice někdy mezi lety 1423 a 1427, představoval hrad Litýš jednu z nejvýznamnějších protihusitských bašt na Litoměřicku. Po uklidnění poměrů fungoval až do třetiny 16. století jako správní centrum velkého panství, roku 1544 se však už uvádí jako pustý. Dochovaly se zbytky budov a velmi promyšlený fortifikační systém, přibližující Litýš paradoxně k Žižkovu Kalichu, jemuž za svého života tvořil protiváhu. Přístup od: osada Kotelice nebo Jeleč (červená TZ, „Zlatá stezka Zemí hradů“).

Fotogalerie