Újezd, Lomy

FAUNA A FLORA REGIONU ŠTĚTSKO

Flora regionu Štětsko

Největší část území regionu Štětsko patří do tak zvané středoevropské lesní květeny. Původní, hlavní vegetační kryt území tvořily lesy, které byly postupem času nahrazeny kulturními lesními porosty. Nejčastěji pěstovanou dřevinou je borovice lesní, duby (zimní a letní), smrk, buk. Z cizokrajných dřevin jsou zastoupeny dub červený, borovice černá a vejmutovka. Lze zde však nalézt i několik území chráněných a vzácných rostlin a to v Radouni a Velkém Hubenově.

Chráněný přírodní útvar Radouň I. a II.

První část Chráněného přírodního útvaru se nacházejí na opukových stráních ležících v prostoru Brotky severně od obce na stráni u silnice do Křešova, druhá pak v prostoru Karlovka na stráni jižně od silnice do Čakovic. Hlavním předmětem ochrany na těchto místech je druhově bohaté společenstvo stepních rostlin, z nichž nejnápadnější jsou vstavač vojenský, hořec křížatý, sasanka lesní, len žlutý a koniklec luční. Orchidejové stráně u Velkého Hubencova jsou významným nalezištěm stepní květeny na Úštecku. Největší vzácností jsou tu vstavač osmahlý, který tu vykvétá na konci dubna s koniklecem lučním a sasankou lesní. Území v Radouni bylo vyhlášeno Chráněným přírodním útvarem v roce 1983.

Vstavač vojenský (Orchis militaris)

Vstavač vojenský (latinsky Orchis militaris L.) je naše česká orchidej, rostoucí na vápnitých půdách a suchých slunných stráních, objevuje se však i na stanovištích dosti vlhkých. Je to vytrvalá bylina 0,2-0,5 m vysoká, nevětvená, v horní polovině bezlistá, listy jsou podlouhle vejčité, květenství je husté, až 0,2 m dlouhé, 5 korunních lístků je skloněno v uzavřenou přílbu, poslední lístek vytváří nápadný třídílný pysk. Kvete od května do června, plodem je tobolka.

Fauna regionu Štětsko

Ze savců je nejpůsobivější větší lovná i škodná zvěř. Po druhé světové válce byl na několika místech vysazen muflon. Ze škodné se roztroušeně vyskytuje liška, často pronásledovaná jako nositel vztekliny. Velmi vzácně se vyskytuje jezevec, případně kuna lesní i skalní. U vody je možné zahlédnout i ondatru pižmovou. Z lovné pernaté zvěře je dosud hojný pouze bažant obecný, často pěstovaný uměle v líhních. Kromě běžných druhů zpěvného ptactva zde najdeme slavíka obecného i hrdličku zahradní.

Lesy s převahou borových a smíšených porostů na kyselých půdách jsou poměrně chudé a s výjimkou reliktních borů a některých maloplošných enkláv i nepříliš zoologicky zajímavé. Když pomineme reliktní bory zmíněné výše, zůstanou nám listnaté lesy s převládajícím dubem a bukem.

Významnou roli v hospodářství města Štětí hrála i řeka Labe, která, nejen že byla hojně využívanou dopravní tepnou, ale především byla bohatá na množství ryb. Dokonce se v místních vodách vyskytovali i lososy. O tom, že losos byl velmi významnou rybou v lokálních tocích, svědčí i to, že se problematikou lososa zabýval už v 17. století jezuita Bohuslav Balbín ve svém spisu „ Historie rozmanitosti království Českého“ a o množství lososů nepřímo svědčí i záznamy některých kronik v Polabí, kdy si čeleď vyhrazovala u svých zaměstnavatelů, že nesmí dostávat lososa častěji než 2 x nebo 3 x týdně.

Chov Norických koní v Sukoradech

Malý rodinný chov norických koní v Sukoradech vzniknul v roce 1996 pořízením prvních 4 klisen zrušeného chovu Vysoké školy zemědělské Praha, respektive Školního zemědělského podniku Lány. Postupem doby se počet původních klisen zvýšil nákupem od soukromých majitelů na dnešních 9 klisen. Základní stádo dnes tvoří 17 klisen, z toho 9 původních Lánských klisen.

Norické koně pro svůj charakter, pracovitost a konstituci nacházejí uplatnění jak v lese, tak i hippoterapii a také jako hobby koně. Jedná se o pracovitého, lehce ovladatelného, charakterního koně. S přiměřeným temperamentem. Snadno živitelný, pohyblivý se středně vznosnými prostornými chody. Barva často hnědá a ryzá se všemi zvláštnostmi. U tohoto plemene není výjimkou barva typu hermelín, pro kterou bylo toto plemeno velmi žádané již ve středověku.

Fotogalerie

Galerie - Újezd, Lomy