Naučné putování loupežníka Štětky
Naučná stezka po okolí města Štětí pro celou rodinu přibližující historii a malebnou přírodu, průmysl i zemědělství Štetska. Putováním provádí legendární Loupežník Štětka se svou čtyřčlennou družinou předávající informace na vyznačeném okruhu začínaj
V dávných dobách třicetileté války byl loupežník Štětka pánem hlubokých lesů, polí i strání v okolí městečka Štětí. Dnes je jeho domovem bývalá jeskyně Mordloch, ukrytá daleko od lidí uprostřed stračenských lesů. Kde kdo jej v kraji zná. Chudé a poctivé chrání, nepoctivost a lakotu spravedlivě trestá. Tento kraj mockrát křížem krážem prochodil. Zná zde každou cestu i pěšinku v mlází.
Při dobrodružném putování s loupežníkem Štětkou narazíte na naučné tabule, které vám prozradí vše o historii, přírodě, fauně a flóře, průmyslu a zemědělství zdejšího regionu či navštívíte bájnou jeskyni Mordloch loupežníka Štětky. Vyzkoušet také můžete poznávací soutěž Po stopách loupežníků či loupežnický geocaching.
Zastávky
Veselí
NATURA 2000 = SOUSTAVA CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ EVROPSKÉHO VÝZNAMU
Co je soustava NATURA 2000
Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast.
Nebeský rybníček - Veselí
Nebeský rybníček v obci Veselí leží u silnice mezi obcemi Chcebu – Újezd, která tvoří západní hranici Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Větší část rybníčku byla vykoupena od soukromého vlastníka a je v současnosti v majetkové správě AOPK ČR – Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Ekotop: Geologie: Území je součástí České křídové tabule, která je zde převážně tvořena křemennými pískovci. V případě vlastní lokality se vyskytují kvartérní hlinito-písčité sedimenty.
Geomorfologie: Území leží v oblasti Severočeské tabule, celku Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina, okrsku Polomené hory a podokrsku Brocenská pahorkatina.
Reliéf: Území je drobnou sníženinou na plošině na sprašových pokryvech v nadmořské výšce okolo 320 m.
Pedologie: V území i nejbližším okolí jsou vyvinuty různě mocné pokryvy sprašových hlín.
Krajinná charakteristika: Mělký, vegetací silně zarostlý nebeský rybníček mezi obcí a silnicí. S ohledem na plnění dešťovými srážkami je běžné kolísání vody v rozsahu cca 50 cm, což však vzhledem k plochému charakteru znamená často vyschnutí více než poloviny plochy.
Biota: Mělký eutrofní rybník bez výskytu ryb zarůstající až na středovou plochu (cca 50 m²) na trvale či alespoň dlouhodobě zaplavených místech především orobincem širolistým a v méně podmáčených místech porosty ostřic. Bohatá lokalita několika druhů obojživelníků, významná především výskytem čolka velkého a blatnice skvrnité.
Zranitelnost: Lokalita není v současnosti přímo ohrožena. Negativním jevem může být postupující přirozená sukcese. Možným ohrožením by bylo vyschnutí lokality, což je však prozatím velmi nepravděpodobné. K nižšímu stavu vody přispívá občasné nelegální čerpání vody na závlahy okolních zahrad u chalup a rodinných domků.
Kdo tu žije – Čolek velký
Čolek velký je druhem nižších poloh. Těžiště jeho výskytu v ČR se nalézá ve výškách 200-800 m n. m. Žije především v málo využívaných rybnících, jezírkách v lomech a pískovnách, tůních, vzácněji i v zatopených příkopech, závlahových kanálech, požárních nádržích i vybetonovaných koupalištích.
Populace čolků setrvávají v rozmnožovací fázi života (tzv. vodní fázi) přibližně 4-5 měsíců. Dospělí čolci pak vodu opouštějí a žijí na souši pod kameny, padlým dřevem, v mechu, v úkrytech v zemi apod. Rozmnožování předcházejí složité, druhově specifické svatební tance. Samice klade vajíčka na vodní rostliny a různé předměty. Z vajíček se zhruba po dvou týdnech líhnou larvy, které se živí planktonem a přibližně po 3 i více měsících se proměňují v čolky. Velké druhy čolků jsou více vázány na vodu než malé, proto i nedospělé čolky nalezneme jak ve vodě, tak i na souši. Čolci zimují v zemních úkrytech: puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, ve sklepích a na dně vodních nádrží zahrabáni v bahně.
Celkové rozšíření: Čolek velký je rozšířen ve většině střední a severní Evropy, od Velké Británie až k Uralu. Chybí na Pyrenejském, Apeninském a Balkánském poloostrově, v jižní Francii a Irsku.
Rozšíření v ČR: Kromě menších oblastí na jižní Moravě byl původně čolek velký na našem území rozšířen prakticky plošně od nížin do nadmořské výšky 800 m. V současnosti je počet jeho lokalit značně zredukován.
Ohrožení: Hlavní příčinou úbytku čolků velkých je především mizení vhodných biotopů v důsledku změn vodního režimu v krajině, jako jsou: odvodňování luk a lesů, regulace potoků a zatrubňování drobných vodotečí, proměna luk v pole, meliorace, chemizace v zemědělství a podobné zásahy. V neposlední řadě přistupují faktory jako automobilismus, likvidace menších vodních ploch v krajině (zavážení komunálním odpadem, rekultivace apod.), nešetrné rybářské obhospodařování rybníků (vysoké rybí osádky) a zarybňování jezírek v lomech a pískovnách. Zhoršená kvalita vody je další příčinou snížení četnosti nebo úplného zániku populací tohoto druhu. Obecně lze shrnout, že čolci trpí zánikem biotopů a zásahem do biotopů.