Naučné putování loupežníka Štětky
Naučná stezka po okolí města Štětí pro celou rodinu přibližující historii a malebnou přírodu, průmysl i zemědělství Štetska. Putováním provádí legendární Loupežník Štětka se svou čtyřčlennou družinou předávající informace na vyznačeném okruhu začínaj
V dávných dobách třicetileté války byl loupežník Štětka pánem hlubokých lesů, polí i strání v okolí městečka Štětí. Dnes je jeho domovem bývalá jeskyně Mordloch, ukrytá daleko od lidí uprostřed stračenských lesů. Kde kdo jej v kraji zná. Chudé a poctivé chrání, nepoctivost a lakotu spravedlivě trestá. Tento kraj mockrát křížem krážem prochodil. Zná zde každou cestu i pěšinku v mlází.
Při dobrodružném putování s loupežníkem Štětkou narazíte na naučné tabule, které vám prozradí vše o historii, přírodě, fauně a flóře, průmyslu a zemědělství zdejšího regionu či navštívíte bájnou jeskyni Mordloch loupežníka Štětky. Vyzkoušet také můžete poznávací soutěž Po stopách loupežníků či loupežnický geocaching.
Zastávky
Lomy
MYSLIVOST V REGIONU ŠTĚTSKO
Myslivci ve Stračí
Myslivci jsou zmiňováni již za první republiky, kdy v obci fungoval honební výbor. V té době se ale vlekly spory o spravedlivé právo honby mezi českými a německými občany. Až 18. února 1932 rozhodl Nejvyšší soud v Praze tak, že přiznal právo honby také Čechům, kteří tak nadále dostávali jim náležející díl podle polností.
Po válce si stračenskou honitbu pronajal podnikatel Novotný z Ovčár a až v roce 1948 byla založena Myslivecká jednota Stračí později transformována na Myslivecké sdružení Polaban. Jeho členy byli družstevníci tehdejšího JZD a prvním hospodářem F. Kubánek. V roce 1980 pak vzniklo sloučením menších sdružení Myslivecké sdružení Špičák Radouň. V současnosti spravuje stračenskou honitbu zemědělský podnik Texal Radouň.
Myslivost v regionu po roce 1989
Změna režimu po roce 1989 zasáhla i mysliveckou veřejnost a hlavně postavení a činnost myslivců. Pod tlakem vydání nových zákonů v neprospěch myslivosti se vytváří nové honitby, kde hospodaří novodobí jedinci jen za účelem zisku. Myslivecká sdružení se mění, nebo zanikají po neshodě s novými nájemci.
Podobně se vyvíjela situace i v mysliveckém sdružení Radouň, které vzniklo sloučením dvou sdružení. Myslivcům bylo umožněno vykonávat právo myslivosti v honitbě a tím na rozdíl od jiných mysliveckých spolků pokračovat v provozování svého koníčku. Honitba je nyní větší a rozšířila se o další druhy zvěře, zejména muflony a daňky.
V honitbě 2 121 ha vykonává právo myslivosti 29 myslivců a hlavní činností bylo a je ochrana přírody a zachování všech druhů živočichů.
Činnost mysliveckých spolků v regionu Štětsko
Hlavními činnostmi mysliveckých spolků v regionu je spolupráce s veřejností při ochraně přírody. Dále pak vhodným lovem udržet stavy zvěře v honitbě a zvýšit kvalitu srnčí zvěře, která má hlavní zastoupení v honitbě. Zvýšit také počet bažantí a zaječí zvěře a spolu s vlastníky pozemků zvýšit jejich ochranu v době hnízdění mláďat.